Zpět na domovskou stránku

Jak se vyhnout zimním ztrátám dřevin na zahradě

cedr

Zima je sice obdobím klidu, ale zahrádkářům může přinášet mnoho problémů a přípravu na ni rozhodně nelze podcenit. Co odpovídáte vy, když se vás zima zeptá, co jste dělali na podzim? Připravili jste své rostliny na jedno z nejnáročnějších ročních období?
K poškození a ztrátám dochází nejčastěji v zimě. Různé druhy rostlin se s náročnými zimními podmínkami vyrovnávají odlišně. Zatímco některým z nich zima vůbec nevadí, jiným může způsobit nějaké ty „vady na kráse“, ale další mohou v průběhu tohoto ročního období zahynout. To, jak dokáží rostliny zvládnout zimu, závisí nejen na jejich mrazuvzdornosti. O tom, co rostlinám v zimě nejvíce škodí, si můžete přečíst v následujích řádkách.

Takovému mrazovému poškození kůry se dá předejít nabílením obyčejným vápnem
Takovému mrazovému poškození kůry se dá předejít nabílením obyčejným vápnem

Příčiny zimního odumírání rostlin je třeba dobře znát a umět je rozlišovat, protože jen tak se jim dá předcházet. Přestože bývá za příčinu zimního úhynu zahradních rostlin nejčastěji označováno vymrznutí, seznam skutečných důvodů bývá mnohem různorodější. A světe div se, tou nejčastější příčinou stavu, kdy se objekt naší pěstitelské péče odporoučí do „věčných lovišť“, nebývají extrémně nízké teploty, ale spíše jejich kolísání, či jejich nevhodný průběh v čase. Anebo může být problém skryt docela někde jinde. V průběhu posledních zim jsme se, až na lokální výjimky, nesetkávali s extrémními mrazy, ale přesto mnoho rostlin (zejména stromů a keřů) v našich zahradách vzalo za své. Co tedy bylo příčinou těchto ztrát?

Bambus v podmínkách naší zimy mnohem častěji uschne, než zmrzne
Bambus v podmínkách naší zimy mnohem častěji uschne, než zmrzne
Mrazuvzdornost není vše!

Pokud máme něčím začít, tak proč ne třeba hned tou nejčastěji uváděnou příčinou, což je vymrznutí v důsledku extrémně nízké teploty. Chápeme jako samozřejmost, že různé druhy rostlin mají rozdílnou odolnost proti nízkým teplotám. To je důvodem, proč u nás nemůžeme venku pěstovat mnoho rostlin z tropických a subtropických oblastí - nepřežily by zimu, ani se sebedokonalejším krytem (pokud by tedy nebyl vytápěn na optimální teplotu). Když teplota prostředí poklesne pod mez jejich tolerance, dojde k poškození nízkou teplotou (a některým nemusí ani mrznout). V této souvislosti bych si hned v úvodu dovolil jednu malou radu: Nevěřte tak úplně údajům o mrazuvzdornosti (zejména pokud jde o zahraniční zdroje). Podezřelé jsou zejména ty, které uvádějí, že rostlina „spolehlivě“ vydrží tolik a tolik stupňů Celsia pod nulou. Nemusí to být vždy pravda! Na vhodném stanovišti dokážou rostliny, které nebyly na podzim přehnaně hnojeny dusíkem a jsou chráněny před ostrými a vysušujícími mrazivými větry, často vydržet mnohem více, než vám budou v obchodě tvrdit. Ale pozor, na druhé straně dokáže kombinace nevhodného stanoviště a neodpovídající péče zahubit i opravdu spolehlivě mrazuvzdornou rostlinu. Takže se rozhodně vyplatí již před výsadbou uvažovat o vhodném stanovišti a před příchodem zimy i o případném vhodném krytu.

Bílá netkaná textilie je vhodným způsobem ochrany rostlin proti mrazu
Bílá netkaná textilie je vhodným způsobem ochrany rostlin proti mrazu
Mrazové trhliny a desky

Mrazové trhliny a desky, tak se nazývají lokální poškození způsobená mrazem. Najdeme je nejčastěji na kůře kmene či větví dřevin. Nejsou ale ani tolik způsobené samotným mrazem, jako spíše přílišným kolísáním teplot tmavé kůry, ke kterému dochází za mrazivých a slunečných dní. Proto se toto poškození v podobě popraskané kůry nejvíce objevuje na osluněné (jižní) straně ovocných a okrasných stromů. Takové poškození zpravidla nebývá prvotní příčinou úhynu (spíše se k němu na jaře přidá nějaká houbová choroba) a navíc se mu dá poměrně snadno předcházet nabílením kmenů a silnějších větví, které snižuje pohlcování slunečních paprsků tmavou borkou a její následné neúměrné zahřívání.

Pozor při využití černé textilie. Sluneční paprsky ji dovedou v zimě pěkně rozehřát a pak hrozí předčasné probuzení rostlin
Pozor při využití černé textilie. Sluneční paprsky ji dovedou v zimě pěkně rozehřát a pak hrozí předčasné probuzení rostlin

Velký mráz může rovněž kompletně spálit nadzemní část rostliny, ale ani toto poškození nemusí vést k záhubě rostliny. Řada rostlin se totiž i s takovým markantním poškozením dokáže vyrovnat třeba tím, že znovu obrazí z kořenů. S tím se můžeme setkat u některých středomořských dřevin při jejich nedostatečném krytí a velkých mrazech, například u fíkovníku (Ficus carica). O jeho pěstování ve venkovních podmínkách si můžete přečíst zde.

Bublinková fólie se hodí ke krytí stálezelených choulostivých rostlin, ale pozor, je neprodyšná
Bublinková fólie se hodí ke krytí stálezelených choulostivých rostlin, ale pozor, je neprodyšná
Každá rostlina je jinak odolná

Je nesporným faktem, že tolerance rostlin k nízké teplotě se liší v závislosti na druhu, odrůdě, či kultivaru, ale může být i zcela individuálním projevem konkrétního jedince závisejícím na jeho „otužilosti“, stanovišti, kondici a podzimní péči. Možná i vy máte tu zkušenost, že řada druhů dřevin (a nejenom dřevin) importovaných ze školek a zahradnictví v zemích mírnějšího („přímořštějšího“) klimatu, nevydrží zdaleka tolik, co některé semenáče stejného druhu vypěstované a přizpůsobené našim klimatickým podmínkám, které jsou od mala zvyklé na naše střídání ročních období a na mráz v celé své středoevropské kráse. Samozřejmě, že k odolnosti u nás přispívá i sněhová pokrývka, která může zabránit většímu mrazovému poškození kořenů. Choulostivějším druhům dřevin pomůže třeba obalení větví jutovými proužky, zakrytí netkanou textilií nebo všemožné další a dokonalejší metody ochrany, při nichž je kombinováno zakrytí rostlin a topení.

Šácholan velkokvětý (Magnolia grandiflora), je citlivá na déletrvající mráz než zapustí kořeny do nezámrzné hloubky, aby měla odkud čerpat dostatek vody
Šácholan velkokvětý (Magnolia grandiflora), je citlivá na déletrvající mráz než zapustí kořeny do nezámrzné hloubky, aby měla odkud čerpat dostatek vody
Při mrazu mohou rostliny také uschnout

Které rostliny v zimě nejčastěji uschnou a proč? Nejvíce jsou zimním uschnutím ohroženy mělce kořenící (anebo mladé ještě nedokonale zakořeněné) stálezelené rostliny. Takové rostlině v půdě zamrznou kořeny, a to jí zabrání přijímat vodu, kterou stálezelené rostliny odpařují z listů i v zimě. Pokud toto zamrznutí trvá příliš dlouho a rostliny nemohou nahradit vodu odpařenou listy, tak se listy nejdříve zkroutí, a pak opadají. Tím trpí např. pravé bambusy rodů Phyllostachys, Pleioblastus, Fargesia, které koření poměrně mělce, ale také třeba stálezelené magnólie (Magnolia grandiflora) v prvních letech po zasazení, když jejich kořeny ještě nedokázaly proniknout tak hluboko, aby mohly přijímat vláhu z nezámrzné hloubky. Podobný osud může postihnout cesmíny, pěnišníky a další stálezelené rostliny. Jako prevenci doporučuji řádnou zálivku ještě před příchodem silnějších mrazů. A pokud během zimy mrazy povolí a zem rozmrzne, tak je rovněž vhodné rostliny zalít. Proti rychlému a hlubokému promrzání půdy může rostlinám trošku pomoci namulčování kůry, listí, či jiného materiálu. U vzácných a choulostivých rostlin může být nápomocná „rafinovanost“ v podobě topných kabelů, které jsme při sázení umístili v blízkosti kořenů a nyní s nimi můžeme trochu přitopit, aby se dalo i za déletrvajících mrazů zalít.

Hebe, jako mělce kořenící stálezelenou rostlinu, ohrožují jak déletrvající mrazy, tak i vysoká sněhová pokrývka
Hebe, jako mělce kořenící stálezelenou rostlinu, ohrožují jak déletrvající mrazy, tak i vysoká sněhová pokrývka

Ale aby to nebylo příliš jednoduché, tak si představte, že existují i stálezelené rostliny, které nejsou mělce kořenící, jsou dostatečně mrazuvzdorné, a přesto v zimě uhynou. K takovým rostlinám můžeme zařadit například některé palmy. Příčina jejich úhynu spočívá nejčastěji v tom, že jim zateče voda do tzv. „srdíčka“ (což je místo odkud vyrůstají nové listy), tam zamrzne a „srdíčko“ zničí. Tomu zpravidla může zabránit svázání listů či jiná ochrana proti zatékání vody do středu listové růžice (k „srdíčku“). Pokud se vám povede ochránit „srdíčko“ před nepříznivými účinky vody, může palma spokojeně přezimovat v zahradě. Nicméně, nesmíte zapomenout, že ne každá palma má schopnosti vydržet naši zimu – v zahradě můžete přezimovávat starší rostliny jen některých rodů, např. Chamaerops, Trachycarpus, Nannorrhops.

Mrazuvzdornost většiny cedrů je v podmínkách na většině našeho území dostačující
Mrazuvzdornost většiny cedrů je v podmínkách na většině našeho území dostačující
Poškození vrstvou sněhu

Dlouho ležící vysoká vrstva sněhu sice může některé rostliny ochránit před negativním působením mrazu, ale na druhé straně i ta může způsobit úhyn rostlin. Zvláště ohroženy jsou nízké stálezelené rostliny, které pod sněhem trpí především nedostatkem světla potřebného pro normální fungování chloroplastů v jejich listech – typicky takto trpí a odumírají například Hebe. Když se k tomu přidá ještě opakované odtávání a přimrzání sněhu, dojde k přimáčknutí rostliny k zemi a u nižších keříků i k jejich rozlámání. A tak nezbývá než sníh z takových rostlin sklepávat a v případě potřeby jej od této stálezelené „drobotiny“ i trochu odhrnovat. V případě napadnutí velkého množství těžkého mokrého sněhu nejsou v bezpečí ani vzrostlé jehličnaté stromy. Taková těžká sněhová pokrývka je dokáže celkem bez problémů rozlámat, a proto se rozhodně vyplatí včasné oklepávání těžkého sněhu i z větších stromů. Dlouho ležící sníh může způsobit velké škody i zemědělcům na ozimech, i když ty nejsou způsobeny přímo vlivem sněhu, jako spíš jeho věrnou družkou - plísní sněžnou. Se stejným problémem se můžeme potkat i v trávníku a u některých trvalek. Tato nemoc přichází zpravidla znenadání, a tím je boj s ní výrazně těžší.

Co nezničila zima, mohou poškodit jarní mrazíky

Nízké teploty, které by rostlině v období zimního klidu nikterak nedokázaly ublížit, ji mohou znatelně poškodit, pokud přijdou v nevhodnou dobu. K tomu často dochází, pokud mrazíky přijdou brzy zjara na „probouzející“ se rostliny. Většinou tyto „jarní mrazíky“ zničí květy a tím i úrodu, ale až na výjimky nedokážou stromy či keře zahubit. Typickým příkladem jsou časně kvetoucí ovocné dřeviny, například meruňky nebo vlašské ořešáky, u kterých nás „jarní mrazíky“ připraví o úrodu, nebo magnólie, kdy během jediného ranního mrazíku, přijdeme o veškerou krásu jejich květů. Tady je pomoc těžká. Škody se dají omezit výběrem odolnějších odrůd a jejich vysazením na vhodné stanoviště.


Autor: Ota Beran
© 2011

Datum zveřejnění: 27. 1. 2011


Zpět na domovskou stránku
TOPlist