Zpět na domovskou stránku

Jak se dá začít?

Například s chovem strašilky australské (Extatosoma tiaratum)...

strašilka australská (Extatosoma tiaratum)
Dvě mladé strašilky australské (Extatosoma tiaratum) v typickém postoji.

Víte, jak vypadá strašilka australská (Extatosoma tiaratum)? Někdo je z ní absolutně nadšený a obdivuje její úžasný tvar těla a takřka dokonalé mimikry. Někdo se při pohledu na ní otřese odporem. Já patřím do té první skupiny... a pokud byste si i vy chtěli pořídit strašilku, ale nevíte, zda byste ji zvládli chovat, pak pokračujte ve čtení a určitě zjistíte, že není čeho se obávat.

strašilka australská (Extatosoma tiaratum)
Strašilka australská na větvičce maliníku.

Už je to docela dávno, co jsem se poprvé setkala s tímto zajímavým živočichem. Strašilka australská mě zaujala na jedné chovatelské burze. Její "štíří" postoj a tělo pokryté většími či menšími trny dokáže v mnohých pozorovatelích vzbudit minimálně respekt, ale její chov není spojen s žádným nebezpečím - není jedovatá, nekouše, nehlučí a nepáchne. To vypadá, jako ideální panelákové zvíře.

Pravda, strašilka není zrovna typickým domácím mazlíčkem, ale v žádném případě s ní není nuda (zejména když nemáte dobře přikryté její obydlí - nejednou jsem je hledala po záclonách a okolních květinách) - pozorovat ji při pohybu nebo když se krmí vydržíme velmi dlouho.

strašilka australská (Extatosoma tiaratum)
Strašilky na větvičce maliníku v novém obydlí.
Jak tedy na to?

Pořídit si strašilku není nic obtížného. Stačí se poohlédnout po prodejnách, chovatelských burzách a trzích nebo na internetu. První strašilku jsem si pořídila na právě na jednom takovém trhu. Už byla dost velká (do dospělosti jí zbývalo dvoje svlečení). Bohužel, tenkrát jsem netušila, že jednou budu mít touhu podělit se o své koníčky a zkušenosti (a už vůbec ne, že budu mít stránky na internetu), takže z té doby nemám ani fotografie dospělé strašilky, ani jejích vajíček a už vůbec ne "novorozených" jedinců. Takže to budu muset tentokrát napravit... a postupně přidávat informace i obrázky.

svlečka strašilky australské (Extatosoma tiaratum)
Když se strašilky svléknou, tak po nich zbyde taková stará "kůže".

Ubytovat strašilky není velký problém. Dočasně může stačit sklenice s vodou, do které dáte větvičky maliníku nebo ostružiníku a strašilku na ně "pověsíte". Problém může nastat, když se strašilka vydá na cesty po bytě (ne že by něco provedla, ale může se stát, že se ztratí a uschne někde v koutě) a vy pak hledáte tuto uprchlici.

maliník v truhlíku
Maliník můžeme pěstovat v truhlíku na balkóně.

Lepší je strašilku umístit do nějakého uzavíratelného boxu. Provizorně jsem použila plastovou krabici od hroznového vína, ale ta jim zakrátko začla být malá. Strašilky totiž potřebují poměrně vysoké obydlí, protože při svlékání si pomáhají gravitační silou a pomalu "vypadávají" ze staré "kůže". Takže za pár týdnů došlo na opuštěné stolitrové akvárium, které má výšku 50 cm.
Na dno jsem dala asi pěticentimetrovou vrstvu zahradnického substrátu, na jednu polovinu vysadila zakořeněný maliník a řízky ostružiníku a v druhé půlce jsem "zasadila" sklenici s vodou, do které dávám větvičky maliníku a ostružiníku, aby strašilky měly co okusovat a nechaly zatím na pokoji mladé rostlinky. Strašilčí domeček je dobré mít na světle, ale nesmí na ně pražit sluníčko, abychom si strašilky neuvařili. A také jsem nesměla zapomenout na zakrytí, aby strašilky neutekly a nezahynuly - akvárium mělo krycí sklo, takže nebyl problém.

plodící maliník v truhlíku
"Balkónový" maliník nám dá i sladké plody.

Strašilka se živí především listy maliníku a ostružiníku, takže pokud je máte na zahradě, máte téměř vyhráno. Přes léto není problém dojít ven a nějakou tu větvičku odstřihnout a dát strašilkám "do vázy". Ale co v zimě? Můžete mít štěstí a v okolí mít ostružiník, který má listy i v zimě... nebo si vysadíte maliník do truhlíku... a nebo jej vysadíte strašilkám přímo do jejich "domečku", jako jsem to tentokrát udělala i já.

Pak už nezbývá mnoho co na práci. Je třeba pravidelně vyměňovat maliníkové a ostružiníkové větvičky, aby strašilky měly co baštit a nevrhly se po rostlinkách, které chceme mít na zimu (možné je i rozdělení akvária přepážkou na dvě poloviny). Strašilky totiž mají raději čerstvé a šťavnaté listy (no, určitě také dáte přednost pevnému a hladkému jablku, před polosuchým zcvrklým plodem). Je třeba sledovat, aby v domečku nebylo příliš sucho - pokud v něm nepěstujete krmivo na zimu, které se musí občas zalévat, tak je potřeba aspoň obden strašilky orosit.

A pak už jen pozorujeme, jak nám rostou a dospívají... a těšíme se na první vajíčka... a první mláďata.

Přeji vám mnoho úspěchů, pokud se rozhodnete pro chov tohoto krásného a neobvyklého stvoření. A pokud budete mít nějaké dotazy, tak mi napište na e-mail.


Autor: Anna Marcinková
© 2009

Datum zveřejnění: 29. 7. 2009


Zpět na domovskou stránku
TOPlist
od 9. 11. 2009