Zpět na domovskou stránku

Černé slunce a jihočeské „lidové“ písně

Víte, co mají společného černé slunce a jihočeské písničky? Představte si, že místo vzniku. Pokud vás o prázdninách nenalákaly vábivé nabídky cestovních kanceláří na cestu za sluníčkem a vaše cesta na jih skončí (mnohem blíže než v Chorvatsku či Bibione) v jižních Čechách, můžete si to ověřit.

chráněná přírodní památka - Myšenecké slunce
Tak vypadá upravené místo geologické zajímavosti a chráněné přírodní památky „Myšenecké slunce“.

Pojďte s námi na výlet do kraje jihočeských písniček, které už stačily zlidovět, a dozvíte se, kde přesně najdete zmiňované černé slunce.

Na břehu Blanice
stojí Maletice,
vesnička má milená.
Tam já jsem se zrodil,
osm let jsem chodil,
do Myšence do školy.
Cesta k Protivínu
netrvá hodinu
stromkama je sázená…

Tak zní slova jedné z nejznámějších jihočeských písní. Napadlo vás někdy, jak jsou tato slova stará a jestli jsou pravdivá nebo nikoliv?

Slova nejsou tak stará…

Když se zeptáte, zda je tato písnička lidová, či nikoliv, vsadím se, že vám devět lidí z deseti řekne, že ano. Ani by je nenapadlo, že mají pravdu jen napolovic. Lidová je pouze melodie. Slova jsou poměrně mladá, napsal je na melodii lidové písně „Trucuj holka trucuj, jen mě nezarmucuj, sama sobě trucuješ“ pan Jaroslav Maňhal. Píseň se slovy „Na břehu Blanice…“ poprvé zazněla na poslední leči v Maleticích v roce 1934. O jejich zlidovění se nejvíce zasloužil až koncem šedesátých let známý zpěvák Josef Zíma, který měl tuto píseň prakticky trvale zařazenu ve svém repertoáru.

cesta k Protivínu v zalitá vodou z Blanice
Když se Blanice rozvodní, tak není cesta z Maletic k Protivínu tak jednoduchá.
…ale jsou pravdivá

Skutečně se vesnička Maletice rozkládá na břehu Blanice – říčky, která občas dokáže být pěkně nezbedná, dovede se vylít ze svých břehů a zaplavit okolní louky, pole i cestu. To se pak cesta k Protivínu může pěkně prodloužit, protože když je pod vodou, tak proti proudu to netrvá hodinu a někdy je cesta zcela nemožná, jako se to stalo počátkem tohoto léta, kdy byla kvůli povodni dočista uzavřená. Ale pokud je vodní živel v klidu, tak skutečně do Protivína nepůjdete ani hodinu, leda že byste byli abnormální loudové a šli jen co noha nohu mine. Pokud si ale vezmete na pomoc například bicykl, tak je to jen malá chvíle po rovné asfaltce, kterou dodnes stíní řada krásných topolů.

Historie dávno i nedávno minulá

Kde se nachází kraj, o kterém vyprávím? Inu, je vymezen místy, která popisují jiné krásné jihočeské písně. Jednou z nich je „Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany…“ a tou druhou je „Když jsem já šel tou Putimskou branou…“. Takže už asi nemusím dále napovídat, určitě jste uhodli, že je to mezi Bavorovem, Vodňany a Pískem. V krásné krajině plné luhů, hájů, rybníků…, v krajině kudy kráčela historie, která v dávných dobách hýbala doslova celou Evropou. Vždyť už ve třináctém století král, jehož rostoucího vlivu se bála velká část tehdejší Evropy, a který pro svou moc a bohatství byl nazýván králem železným a zlatým – Přemysl Otakar II - založil v Myšenci hrad, jehož zbytky se dochovaly dodnes. O kus dále po proudu Blanice pod Maleticemi se zas nachází brod, kterého využila, mnohem později jako místo bezpečného přechodu řeky, husitská vojska při svém návratu od Sudoměře kde „utrpěla“ drtivé vítězství nad „železnými pány“ se znamením kříže na prsou. Mezi těmito dvěma místy stojí na břehu Blanice za malým klenutým můstkem tvrz Klokočín, která je více než svou historií známa „účinkováním“ ve filmu Markéta Lazarová geniálního českého režiséra Františka Vláčila.

detail velkých shluků krystalů skorylu
Detail velikých shluků krystalů jednoho z turmalínů - skorylu.
Černé slunce

Víte, co je myšenecké černé slunce? Že nevíte? Tak to by chtělo alespoň malou nápovědu. Pokud jste byli dobří v chemii, mohla by vám stačit. Říká vám něco vzorec: NaFe2+3Al6(BO3)3Si6O18(OH)4? Že tak dobří jste zase nebyli? Nu dobrá, jedná se o skoryl - jeden z minerálů, které jsou řazeny do skupiny turmalínů. Myšenecké slunce jsou shluky skorylu, jehož stéblovité dlouhé krystaly připomínají paprsky Slunce. Ale na rozdíl od toho skutečného Slunce jsou, díky barvě tohoto zvláštního minerálu s termo- a piezoelektrickými vlastnostmi, černé. Skoryl je sice poměrně běžný minerál, ale nachází se zpravidla v drobných krystalcích. Naleziště v Myšenci, kde se nachází shluky krystalů v délce desítek centimetrů je proto výjimečné a v jistém smyslu tohoto slova unikátní. Myšenecké slunce najdete ve skalce malý kousek pod návsí za domem čp. 28.

Pokud najdete během svých prázdninových putování chvilku, určitě se v tomto krásném kraji zastavte, stojí za to vzpomenout dávnou i nedávnou historii, podívat se na unikátní přírodní výtvor a třeba si i zazpívat nějakou jihočeskou „lidovou“.


Autor: Ota Beran
© 2009

Datum zveřejnění: 5. 8. 2009


Zpět na domovskou stránku
TOPlist
od 9. 11. 2009