Zpět na domovskou stránku

Je tu období podzimního sázení stromů

Sázení stromků nejčastěji provádíme na jaře a na podzim. Ačkoliv tato sezónnost je už dnes do jisté míry překonána, a to díky pěstování stromků a jejich následnému prodeji v dokonale prokořeněných pěstebních kontejnerech. Přes to všechno je podzim dobou k výsadbě nových stromků nadmíru vhodnou. Tak si o tom pár slov přečtěte.

magnolia grandiflora Victory
Magnolia grandiflora „Victory“ je jedním z příkladů stálezelených magnólií, které jsou sice u nás dostatečně mrazuvzdorné, ale pokud ještě nejsou dobře zakořeněné, aby mohly čerpat vodu z nezámrzné hloubky, tak díky probíhající transpiraci a zmrzlým kořenům v zimě prostě uschnou. Aby bylo vítězství dokonalé je třeba ji první dvě zimy chránit jako oko v hlavě.

Postavit dům, zasadit strom a zplodit syna prý patří k základním počinům každého muže. S jedním z těchto tří úkolů bych vám uměl vcelku dobře poradit. Přečtěte si něco málo o tom, jak to se sázením stromů co nejlépe zařídit. Dříve než se do jakéhokoliv sázení stromů pustíte, tak byste měli vědět jak to provést, abyste se nejenom vy, ale v mnoha případech i vaši potomci (a možná i prapotomci) mohli těšit z výsledků vašeho snažení a nemuseli vás proklínat.

Stanoviště
blahočet - Araucaria araucana
Zajistit stromu odpovídající podmínky to se lehce řekne, ale co provést s takovým blahočetem (Araucaria araucana), který na většině našeho území vymrzá?

První věc, na kterou je třeba se zaměřit, je výběr vhodného stanoviště. Měli bychom se snažit sázet stromky na stanoviště, které jim co nejvíce vyhovuje. To je totiž první částí úspěchu. K tomu bychom měli znát, jaké podmínky má náš stromek nejraději. Mezi ty nejdůležitější určitě patří půdní reakce, vlhkost, půdní podmínky obecně, expozice, schopnost snášet zaclonění, odolnost vůči mrazu a spousta dalších. Ono se to lehko řekne, ale mnohem hůře provádí, zvlášť když si vezmeme do hlavy, že chceme pěstovat něco exotického, něco zvláštního, něco co nikdo v okolí nemá, něco co má domov někde jinde a k nám se vlastně ani příliš nehodí. Inu, i to se dá, ale chce to ještě více znalostí než obyčejně a navíc k tomu ještě velikou porci následné péče a ochrany. Základem všeho je znalost toho, co stromek vyžaduje a snaha o co nejlepší splnění těchto potřeb.

Musíme myslet na budoucnost

Zní to možná tak trochu jako klišé z politického světa, ale u stromů skutečně musíme hodně myslet na to jak rychle a jak mnoho mohou vyrůst. Něco jiného jsou zakrslé roubované čarověníky nebo například borovice bělokorá (Pinus leucodermis „Schmidtii“), které v dospělosti vyrostou jen několik desítek centimetrů, něco jiného jsou třeba i představitelé ovocných stromů (jabloně hrušně, švestky), které po létech dosáhnout čtyři až šest metrů. Největším trestem potomkům se mohou stát některé stromy, jež mohou relativně brzy dosáhnout výšky desítek metrů a zaclonit nejen vlastní, ale třeba i sousedovu zahradu. Už dnes můžeme v některých zahradách vidět douglasky (Pseudotsuga), vejmutovky (Pinus strobus), jedle stejnobarvé (Abies concolor), anebo třeba i obyčejné stříbrné smrky (Picea pungens), které už dávno přesáhly „rozumnou“ velikost a minula doba, kdy svoje stanoviště krášlily a dneska už mnohde jen překáží a stíní.

japonské javory
Při promyšleném sesazení dokáže být průhled přes větve japonských javorů romanticky působivým.
Jaký strom si vybrat

Opadavé či neopadavé, jehličnaté nebo listnaté, ovocné nebo okrasné… to jsou hlavní možnosti rozdělení stromů. Nicméně, toto rozdělení není v žádném případě vyčerpávající a úplné. Opadavé a během roku se výrazně měnící nejsou jen listnáče. Například taková metasekvoje čínská se, než opadá, oděje do krásně zlatavé. Naopak některé listnáče neopadávají a zůstávají zelené i v zimě. Některé jehličnany mění na zimu barvu, aniž by před tím opadaly: zeravy (Thuja), zeravince (Platycladus), ostrolistec kopinatý (Cunninghamia lanceolata) a jiné. Některé se sice tváří jako listnáče, ale přitom jsou blíže příbuzné jehličnanům jako jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba). Rozdělení pouze na okrasné a ovocné taky není to pravé. Vždyť spousta ovocných stromů během roku krášlí zahradu. Taková kvetoucí třešeň přece příliš nezaostává v kráse za svou příbuznou japonskou sakurou, ale ani jabloň, broskvoň či mandloň nejsou o nic méně okrasné. Jen si vybrat po čem toužíme a zasadit, ale jak na to?

pamodřín kempferův (Pseudolarix kaempfer)
Pamodřín (Pseudolarix kaempferi), pokud je takto pěstován v kontejneru, je možno s trochou opatrnosti sázet celý rok... No, do zmrzlé půdy bych to asi přece jen nezkoušel.
Na co nezapomenout

Požadavky na správné místo a správný strom mohou být různé. Co bychom si měli rozmyslet, než k sázení přistoupíme, se pokusím shrnout v několika následujících bodech:

  1. Velikost a zastínění
  2. Stanoviště
borovice bělokorá (Pinus leucodermis Schmidtii)
Zakrslý kultivar borovice bělokoré (Pinus leucodermis "Schmidtii") rozhodně sousedovu zahradu nezacloní. Vyroste maximálně tak padesát centimetrů...
Co si připravit

Když jste si zodpověděli všechny předchozí otázky a máte jasno o stanovišti, přichází na řadu vlastní výsadba. I přesto, že je možno nakoupit kontejnerované dřeviny, které se dají sázet po celý rok, zůstává jaro a podzim nejvhodnějším obdobím pro sázení. Pokud kupujete stromek, myslete hned v obchodě na to, zda k sázení nebudete potřebovat ještě nějaké další potřeby, abyste je mohli také hned nakoupit (kolíky či pásky k jeho upevnění proti vyvrácení).

Jak velikou jámu
borovice bělokorá (Pinus leucodermis Schmidtii)
... a kolík vedle ní je zvláště utéto rostliny roubované na kmínku důležitý, aby ho těžký sníh nepoškodil.

Nejprve je potřeba na vybraném místě vykopat jámu odpovídající velikosti stromku. Pamatujte, že jáma musí být hlubší a širší než je kořenový bal stromku dosud uvězněného v pěstebním kontejneru. Sázíte-li stromky, které nebyly pěstovány v kontejneru, jáma musí být minimálně tak veliká, aby se konce kořenů neohýbaly vzhůru. Pokud byly kořeny zabaleny například v jutovém pytli, tak jej v jámě opatrně uvolníme a kořeny opatrně rozprostřeme. Na rozdíl od sexuálního života, při kopání jámy pro stromek bezesporu platí: „Čím větší tím lepší“. Hlavně v chudé či jinak nepříliš vhodné půdě tak můžeme stromku pomoci, přidáním co největšího množství vhodného substrátu kolem jeho kořenů, nastartovat jeho zdárný růst na tomto stanovišti. Po vykopání dostatečně veliké jámy zjistíme jaký je na dně podklad – pokud ho tvoří nepropustná vrstva, je dobré ji rozrušit, aby se mohla voda ze zalévání lépe vsakovat a nevytvářelo se mokré prostředí, kde budou stromku uhnívat kořeny. Nejlépe se to pozná, když do vykopané jámy vylijete konev vody a pozorujete, jak rychle se ztrácí. Pro fixaci stromku, než si vytvoří dostatek kořenů, je dobré použít jednoho či více zašpičatělých kůlů, které zatlučeme do dna jámy a ke kterým (kterému) stromek nejlépe nějakou pružnou páskou umožňující tloustnutí kmenu přivážeme. Pokud je kolík jen jeden, je nejlépe ho dát z jižní strany, kde pak stíní kmínek před ostrým zimním sluncem způsobujícím veliké kolísání teploty, které se dokáže na kmeni podepsat mnohem hůře než samotný mráz. Stromek zasadíme tak, aby byl ve stejné hloubce, v jaké rostl ve školce. (snadno se to pozná podle hranice v barvě kůry rozdělující nadzemní a podzemní část.

sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum)
Sekvojovec se může snadno stát postrachem vašich potomků. Může vyrůst mnoha desítek metrů a dožít se několika tisíc let. Největší stromy u nás mají zatím jen 45 m a jsou staré asi stopadesát let. Pokud je dlouho trápen v takovémto kontejnerku mohou se zamotat jeho kořeny, což mu při jejich tloustnutí může dost ublížit.
Jak budeme zalévat

Hned při sázení je dobré se zamyslet i nad budoucím zaléváním, které jistě budeme muset stromečku alespoň v začátcích poskytnout. Pokud okolo stromku nechceme vytvářet vyvýšenou „mističku“ umožňující zasakování vody (což se sice hodí u ovocných stromků, ale méně vhodné je to v okrasných skupinových výsadbách), měli bychom na dno jámy ke kořenům zasypat například perforovanou drenážní hadici, kterou necháme jedním koncem vyčnívat nad úroveň terénu. Do ní pak později snadno strčíme zahradní hadici a zalijeme stromek přímo ke kořenům, aniž by nám voda odtékala po povrchu a zvláště na kopci s sebou odnášela i půdu. Mně se osvědčil trochu jiný systém. Uřízl jsem u několika plastových PET láhví dno a zastrkal je do sebe. Vytvořily „hada“, který pak po zakopání na spojích roní vodu a udělá naprosto stejnou službu jako drenážní „husí krk“, a navíc je to zadarmo.

Na co dát pozor po zasazení

Období krátce po zasazení a přesazení je pro život stromečku rozhodující. V tomto období, kdy si stromeček zvyká na nové prostředí, oslunění a půdní reakci je víc než pravděpodobné, že listy či jehlice stálezelených stromků budou odpařovat více vody, než jim dokážou kořeny zajistit. Je proto třeba myslet hlavně na odpovídající zálivku. Něco trošku jiného je sázení opadavých listnáčů, které když jsou holé, tak tolik vody nepotřebují. První hnojení pak samozřejmě necháme až na příští jaro.

Držím vám i vašim stromečkům palce a přeji, aby vám dělaly jen samou radost.


Autor: Ota Beran
© 2009

Datum zveřejnění: 18. 9. 2009


Zpět na domovskou stránku
TOPlist
od 9. 11. 2009