Zpět na domovskou stránku

Přichází čas na řízky...
ale ne všechny řízky jsou určeny k jídlu.

Čas na řízky je tu. Ale žádný strach! Nebude to zase o jídle, jak by se z nadpisů a témat posledních článků mohlo zdát. Řeč nebude ani o národním jídle pojmenovaném po našem bývalém hlavním městě – jistě znáte „Viener Schnitzel“, ani o jiných druzích řízků kuřecích či krůtích smažených v trojobalu...
Článek bude o řízkování docela jiného druhu. Srpen je totiž nejvhodnějším měsícem na řízkování jehličnanů. Takže smůla! Nic pro gurmány a vyznavače dobrého jídla. Nebo že by přece jen? Ale jistě, vždyť i vyznavači dobrého jídla mohou být vášnivými zahrádkáři, kteří zvládnou i jiné řízky, než jen ty k jídlu.

správně uříznutý řízek - ostrolistec kopinatý (Cunninghamia lanceolata)
Správně uříznutý řízek, na jehož spodním konci jsou odstraněny jehlice. Zde je ostrolistec kopinatý (Cunninghamia lanceolata).

Řízek, jak už sám název napovídá, je něco, co je uříznuto. A jak pravil známý český básník v jedné dětské říkance:

„Kácí stromy řízy, řízy,
duby, buky, smrky, břízy.“
(Až nám zbyly na mezi,
jenom samé pařezy).

hojivé pletivo na bázi řízku ostrolistce kopinatého (Cunninghamia lanceolata)
Na bázi řízku se za nějaký čas vytvoří malá bambulka hojivého pletiva. Opět ostrolistec kopinatý (Cunninghamia lanceolata).

Ale abychom okolo sebe neměli jenom samé pařezy, a nemuseli utrácet peníze ve školkách či zahradních centrech, můžeme si to, čemu se tak nehezky zvyklo říkat: „rostlinný materiál“, vypěstovat sami.
Pokud potřebujete jen několik stromečků, tak to ještě není tak hrozné, ale když chcete pořídit stromečky na živý plot okolo celé velké zahrady, tak už to docela leze do peněz. Nakonec to může být prospěšné i jinak, třeba tím, že když sami svým úsilím a péčí něco vypěstujeme, už to pro nás nebude jen nějaký obecný „materiál“ (jak nazývají barbaři a prznitelé českého jazyka kde co, například můj bývalý šéf tak označoval své podřízené), ale budou to naše milé sazeničky, které chceme využít k okrášlení okolí pro potěchu oka nejen svého, ale i všech kolemjdoucích. Pro potěchu oka lidí, kteří se těma očima umí dívat a dovedou vnímat krásu. Pro radost všech, kteří si umí vážit práce druhých a dokáží ocenit úsilí, jež taková okrašlovací výsadba přináší.

detail konečku řízku obaleného hojivým pletivem
Detail konečku řízku obaleného hojivým pletivem, z kterého později vyrazí kořínky.

Je docela lhostejné, zda se jedná o nějaké vzácné druhy, či docela „obyčejné“ jalovce a zeravy. Pokud věnujete tu snahu a budete u toho, až vaše řízky začnou pouštět první nesmělé kořínky a budou vyžadovat vaši každodenní péči a lásku při jejich ošetřování, určitě to už pro vás nebude nic obyčejného, i když půjde o docela běžný druh, který koupíte v zahradnictví za rohem za pár korun.

Zapojte do řízkování děti
v perlitu vyráží první jemné koříkny
Po nějaké době pobytu v perlitu vyráží dole první jemné kořínky a nahoře začínají vyrážet nové výhonky. Za nějakou dobu už se bude moci ostrolistec kopinatý přesadit do něčeho výživnějšího, než je perlit.

Když se vám ještě navíc povede do takové činnosti, jakou je péče o řízky, zapojit vaše děti a dokážete jim předvést, kolik péče to vyžaduje, než se dočkají sazeniček, které mohou vysadit. Dovedete-li je do takové práce zapojit, pak budete mít jistotu, že z takových dětí, které vidí na vlastní oči růst první jemné kořínky řízkovaných rostlin a naučí se, že je musí zalévat a starat se o ně, nevyrostou citově okoralí lidé, kteří si nedokážou vážit ničeho a jejichž jediným měřítkem hodnot jsou peníze.

V penězích to v tomto případě vůbec není. Sazenice z obchodu, jejíž cena je stlačena inflací danou působením průmyslových velkopěstíren, kde všechny parametry řídí počítač, neodráží pro každého jasně a zřetelně hodnotu, která je do nich vložena. Nejlépe se to dětem vysvětlí právě na příkladu, kdy si na vlastní kůži zkusí, jak náročná je každodenní péče, kterou takové rostlinky vyžadují. Když tohle děti jednou poznají, začnou si rostlin vážit a pravděpodobně nikdy nebudou ničit a lámat v parku stromy a keře, které tam zasadili jiní, protože budou vědět, co vše se za tím skrývá. Že to není jen pár korun utracených za „rostlinný materiál“.

odtrhnuté řízky musí mít na bázi patičku starého dřeva
Pokud řízky odtrháváme, mělo by to vypadat nějak takhle: na bázi řízku zůstane malá „patička“ starého dřeva. Vlevo vidíme zeravec východní (Platycladus orientalis ‘Aurea nana‘) a vpravo jalovec skalní (Juniperus scopulorum ‘Skyrocket‘).
Řízek vůbec nemusí být uříznutý

Řízek vůbec nemusí být uříznutý, ba co více – myslíte si, že je možné dokonce tvrdit, že nejlepší řízek je utržený? No jo, ale dá se takový „trhanec“ ještě nazývat řízkem? Inu, v rostlinném světě ano – i utržená větvička může být řízkem, a když je správně utržena, tak může být ještě lepším a lépe se ujímajícím, než když ho z matečné rostliny (to je ta co se ji snažíme vegetativní cestou namnožit) uřízneme.
Takže, jak ho nejlépe utrhnout? Jednou rukou uchopíme větévku a druhou její letošní výhonek, který tahem odtrhneme i s kouskem (takovou malou patičkou) loňského dřeva. Když si to párkrát zkusíte, uvidíte, že je to docela jednoduché. Vlastně je z toho za chvíli téměř rutina. Uchopit, odtrhnout, odložit… a tak pořád dokola…

Řízek se samozřejmě z matečné rostliny dá i odříznout. Po odříznutí (či odstřihnutí nůžkami) je dobré odtrhat na silnější straně řízku v délce asi centimetr či dva všechno jehličí, protože (zejména pokud je delší) brání zapichování řízků do substrátu. Pokud ještě po jedné straně odřízneme ve stejné délce tenoučký proužek kůry, udělali jsme vše, co bylo pro přípravu řízků třeba.

Z vrcholků jsou řízky nejlepší
první jemné kořínky nohoplodu (Podocarpus lawrencei)
První jemné kořínky na řízcích nohoplodu druhu Podocarpus lawrencei.

Je dobré vědět, že nejlépe se ujímají řízky z vrcholků a konců větví, kde je přirozeným způsobem nahromaděno nejvíce látek podporujících růst. Pokud chceme ještě o něco zvýšit pravděpodobnost, že vynaložené úsilí nebude marné a naše práce povede k výsledku, můžeme použít růstového stimulátoru. Dá se jednoduše koupit v tekuté nebo práškové podobě. Pak stačí postupovat podle návodu v ředění a aplikaci. Pokud je práškový, pak se namočí koneček řízku ve vodě, aby na něm stimulátor lépe ulpěl.

Substrát

Utržené či uříznuté a nastimulované řízky zapichujeme do substrátu. Jako substrát se dá vzít všelicos, co dobře drží vlhkost a zároveň je vzdušné. Může se použít směsi rašeliny a písku, ale já mám nejraději perlit, který sám nehnije a neplesniví, dostatečně zadržuje vlhkost a zároveň v něm řízky tolik nehnijí. Řízky zapichujeme nejlépe zešikma seříznutou stranou dolů.

domácí množárna se zapíchanými řízky
V perlitu čekají na svou příležitost Podocarpus lawrencei, Sciadopitys verticillata, Sequoia sempervirens a Wollemia nobilis.
Vzdušná vlhkost je důležitá

Vzdušná vlhkost a stálá teplota jsou důležité faktory kladně ovlivňující zakořeňování. Řízky nesmí být příliš přelité, aby nezahnívaly, ani nesmí přeschnout. Nad nimi je dobré udržovat vysokou vzdušnou vlhkost nejlépe tím, že množárnu přikryjete sklem, ale pak zas musíte dávat dobrý pozor, aby nedošlo k jejímu přehřátí vlivem slunečního svitu. Takže je třeba ji umístit raději do stínu. Musí se pravidelně kontrolovat a hlídat, abychom to s vlhkostí nepřehnali a naše řízky nezplesnivěly. Inu, když nemáte počítačem řízenou atmosféru, chce to stálé hlídání, trochu citu a hodně trpělivosti. Pokud budete nechávat zakořeňovat jen pár řízků, tak na tento úkol se mi osvědčil malý plastový „skleníček“, s průhledným víkem s malými průduchy, co koupíte takřka v každém zahradnictví či hobby marketu. Je lehký, dá se snadno přenést a dobře se hlídá.

Trpělivost nejen růže přináší

Pokud budete trpěliví a pečliví, dočkáte se výsledku – na bázi vašich řízků se nejdřív vytvoří hojivé pletivo, takzvaný kalus, a z něj posléze začnou vyrážet drobounké kořínky. Za jak dlouho se to stane, závisí nejen na podmínkách, které jste svým řízkům připravili, ale také na druhu jehličnanu, z kterého jste je natrhali, či nařezali.

A ještě jeden dovětek: když vašim řízkům neprozradíte, že není vhodná doba, můžete je zkusit množit i v jiném ročním období. Pokud jim vytvoříte ty správné podmínky, tak se pravděpodobně stejně chytí, i když jim to někdy trvá delší dobu.

Přeji vám hodně štěstí!


Autor: Ota Beran
© 2009

Datum zveřejnění: 2. 8. 2009


Zpět na domovskou stránku
TOPlist
od 9. 11. 2009