Zpět na domovskou stránku

Pojďme slavit hanami - svátky krásy a něžnosti květů sakur

květy sakury

Když se u nás řekne “svátky jara”, tak každý má na mysli Velikonoce. Samozřejmě, co jiného bychom v křesťanstvím zasažené Evropě také očekávali, že? O tom, že na jaře existují i jiné svátky a že jsou možná mnohem více ducha povznášející, než z náboženství vycházející Velikonoce, se vás pokusí přesvědčit následující řádky.

Symbol zkomercializovaných Velikonoc – čokoládový Easter Bunny
„Symbol“ zkomercializovaných Velikonoc – čokoládový Easter Bunny

Velikonoce – křesťanský svátek nahrazující původní jarní předkřesťanské slavnosti – jsou v dnešní době už (nejenom u nás) z velké většiny zkomercionalizovaným obyčejem, kdy z obchodních regálů či výloh již dlouho před Velikonočním pondělím na každého neomaleně kouká více či méně zdařilý čokoládový “dysneyovský” čumáček tvora nazývaného Easter Bunny – neboli po našem velikonočního zajíčka... a pak už jen pár pozůstatků z původních tradic, barvení vajíček a pomlázka. Ale je to opravdu ten pravý obrázek svátků jara, nebo spíše ukázka vnucené komerční dekadence západního konzumního světa válcujícího domácí tradice vycházející ze staletí vlastního svébytného kulturního vývoje obyvatel země vprostřed Evropy?

Mladá plnokvětá sakura s převislými větvemi Prunus serrulata ‚Kiku Shidare‘
Mladá plnokvětá sakura s převislými větvemi Prunus serrulata ‚Kiku Shidare‘
Svátky jara trochu jinak

Zkusme se pro změnu podívat daleko na východ – za kulturou, která pohlíží na okolní svět poněkud odlišně než my. Zamysleme se nad jinými svátky. Nad svátky, které nemají jen přísně náboženský základ, ale demonstrují sepětí a jednotu člověka a jeho okolí. Svátky, které probouzí v člověku touhu všemi smysly vnímat krásu přírody měnící se v běhu ročních období. Jaký je to svátek? Inu, jde o hanami – což je jeden z nejoblíbenějších japonských svátků. Během něj probíhá spousta zajímavých slavností a celý tento svátek je vlastně jakýmsi festivalem květů. Je to proto, že se odehrává v období, kdy začínají kvést sakury - stromy bez nichž by si žádný Japonec nedovedl jaro vůbec představit.

Svátek hanami – “dívání se na květy” (jak bychom asi řekli my, Češi), přišel do Japonska z Číny již velmi dávno a stal se oblíbeným v období Heian (tady na západě bychom to období označili jako 9.–12. století po Kristu). Tehdy se hanami stalo označením pro pozorování a radování se z krásy květů sakur. Oslava jejich nádhery se stala záležitostí nejvyšších vrstev. Okázalé slavnosti květů byly každoročně pořádány v zahradách Císařského paláce v Kjótu a kromě posezení pod rozkvetlými stromy k nim neodmyslitelně patřila také hudba a poezie.

Okrasné slivoně jsou v době květu ozdobou každé zahrady či parku
Okrasné slivoně jsou v době květu ozdobou každé zahrady či parku

Později se tento zvyk rozšířil i mezi prostý lid a lyrické básně se sezónní tématikou byly postupně nahrazovány bohatě prostřenou tabulí. A tento obyčej Japonci udržují do současnosti. Dodnes jde o velmi oblíbený svátek, který je nadšeně slaven po celém Japonsku. Lidé se navzájem navštěvují, setkávají se rodiny a přátelé, a to všechno se odehrává v rozkvetlých zahradách. V parcích probíhají rozmanité oslavy, lidé se radují, zpívají si, jedí různá tradiční jídla a vypráví si historky… a k tomu všemu se pije saké - rýžové víno.

na naši domácí bělokvětou třešeň je naroubována její růžová plnokvětá japonská sestřenice.
Tady vidíte „polosakuru“, kdy na naši domácí „bělokvětou“ třešeň je naroubována její růžová plnokvětá japonská sestřenice.

Popularita tohoto svátku má ale i svou stinnou stránku V Japonsku jsou některé zahrady natolik populární, že tam v období svátku hanami jen těžko objevíte klidné místečko k tiché meditaci či posezení. Je tam lidí jako v prvomájovém průvodu Ten sice patří k jinému svátku jarního období, který si mnozí z nás dobře pamatujeme. První máj oslavovaný pompézním průvodem jako svátek práce mi nikdy neseděl (i když proti líbání pod rozkvetlým stromem naprosto nic nemám). Japonci jsou sice prací posedlí, ale na jaře slaví raději hanami - svátek dívání se na květy. Prostě si tak užívají pomíjivé rozkvetlé jarní krásy svých zahrad. Ten svátek se mi velmi líbí, ale nikdo nám ho jako třeba Valentýna nebo Halloween vnutit nechce. Takže je na nás, zda si tento svátek zavedeme sami. Já už jsem začal, a když rozkvetou sakury, slavím hanami. Přidejte se také, máme jedinečnou příležitost vytvořit novou dimenzi tohoto krásného svátku. Že nevěříte?

Ale ano! Máme skvělou příležitost vytvořit jedinečný svátek kombinací toho nejlepšího z japonské i naší kultury a sblížit východní a západní styl vnímání světa. Zatímco Japonci vyšlechtili ze stromů rodu Prunus spoustu ušlechtilých sakur, kterým se obdivují v době jejich kvetení a přitom popíjejí rýžové saké. My v Evropě se k rodu Prunus chováme poněkud praktičtěji a z kvasu druhu Prunus domestica neboli švestka obecná vyrábíme pálenku, které se obdivujeme po celý rok. Máme jedinečnou šanci oba kulturně společenské fenomény propojit - obdivovat kvetoucí sakury Prunus jamasakura, Prunus serrulata i další okrasné slivoně a popíjet přitom pálenku z plodů švestky (Prunus domestica) či meruňky (Prunus armeniaca).

Tak co, přidáte se? Věřte, bude to dozajista skvělý svátek. Kam se hrabe První máj.


Autor: Ota Beran
© 2010

Datum zveřejnění: 26. 4. 2010


Zpět na domovskou stránku
TOPlist