Zpět na domovskou stránku

Dnes byl oznámen skvělý úspěch českých výzkumníků!

Českým vědcům se povedl vskutku husarský kousek, který již v brzké budoucnosti povede nejen ke zvýšení konkurenceschopnosti, ale také k velkému náskoku české šlechtitelské práce v chovu dojeného skotu před světem. Zatímco se doposud zdálo, že ve šlechtění hrají prim velké mezinárodní společnosti, nyní se karta zcela obrátila ve prospěch českých chovatelů.

nová kráva

Významný pokrok se povedl společnému týmu českých výzkumných ústavů zabývajících se ekonomikou, biologií a chovem skotu. Tento vpravdě revoluční krok by mohl českým chovatelům skotu pomoci právě v nynější tíživé situaci, kdy prodávají mléko za ceny, které jsou mnohdy pod výrobními náklady. Je jasné, že cesta vede přes další snižování výrobních nákladů. Zřetelně je vidět, že k cíli vůbec nevede všemožné překonstruovávání selekčních indexů (do nichž jsou stále častěji zařazována stále méně spolehlivá data), které jsou následně chovatelům vydávány za jedinou správnou cestu vyváženého šlechtění vedoucí k plusové ekonomice chovu dojeného skotu. Jak ta rentabilní výroba mléka v současnosti u nás vypadá, vědí všichni chovatelé dojeného skotu.

Čeští chovatelé jsou „cizáckými“ plemenářskými firmami i jejich domácími přisluhovači přesvědčováni o tom, že tou správnou cestou šlechtění ekonomicky efektivních zvířat je takzvaná genomická selekce, ačkoliv je to jen pouhopouhé malé nahlédnutí do genetického vybavení jedince, které by se dalo přirovnat k poodhrnutí cípu deky, z něhož ani nedokážete zjistit, zda pod ní spí on nebo ona. Genomická selekce sice dovede mírně zvýšit spolehlivost odhadu plemenných hodnot získaných na základě rodokmenu, ale může výrazně zvýšit příjmy plemenářských firem. A tak plemenářské firmy ustrnuly na marketingovém zneužívání genomové selekce, která chovatelům přinese dražší inseminační dávku s diskutabilním nárůstem kvality. Se stejnou spolehlivostí, s jakou umí genomová selekce předpovědět plemennou hodnotu zvířete, by třeba inseminační technik dovedl chovateli sdělit pohlaví budoucího telete ihned po inseminaci běžnou inseminační dávkou, ale on to neudělá, protože je vybaven pudem sebezáchovy. Nebude totiž tvrdit něco, co má stejnou spolehlivost jako tvrzení, že padne panna při hodu mincí.

Kudy vede cesta?

Čeští vědci pochopili, že tudy cesta nevede. Jenže kudy jít dál? Fyziologické hranice organismu skotu jsou dány. Nezbývá tedy nic jiného než tyto hranice překročit! Výkvět českých vědců se nespokojil s takovým malým nahlédnutím pod deku skrývající genetické založení skotu, ale směle začal pracovat na vědomém přebudovávání tohoto genomu s cílem dopracovat se k mnohem ekonomičtějšímu skotu. Samozřejmě, že jimi použitý postup proto nebyl jen nějakým otrockým testováním škály tisíců genů a markerů, které se zatím vyznačuje pouze tím, že čím více je jich známo a testováno, tím více kombinací mohou tyto geny a markery vytvořit. Takže vlastně pouze zjistíme, jak moc je genetické vybavení variabilní a jak strašně málo o něm ještě víme. Proto naši vědci nešli touto cestou, ale přišli na něco docela odlišného.

Biologové se ukázali být natolik prozíravými, že dokázali využít (pro neodborníky) nesmyslné údaje zjištěné Výzkumným ústavem agrární ekonomiky, který ve výsledcích svých studií dlouhodobě upozorňoval na zvyšující se podíl nákladů na energie, který se promítá do nákladů na jednotku produkce – tedy například na jeden litr mléka. Inspirovali se zpřesněným rozborem energetické náročnosti, ve kterém se jasně prokázalo, že značná část energie spotřebovaná na výrobu jednotky produkce je vydávána na osvětlení.

svítící vemeno
Svítící vemeno - přes energetické úspory k rentabilitě výroby mléka
Úspora na osvětlení

Společně s Výzkumným ústavem agrární ekonomiky proto připravili výzkumný úkol, na který hbitě zareagovala Národní agentura pro zemědělský výzkum a podpořila jej grantem. Výsledkem podrobného rozboru, kdy vědci zkoumali, proč se na svícení okolo dojených krav spotřebovává tolik energie, bylo, že je to proto, že drtivá většina krav se dojí převážně brzo ráno a pak zase večer, kdy světla nebývá příliš, a to zvláště v zimních měsících. Na základě tohoto důležitého zjištění už bylo možno založit další konkrétní výzkumný úkol, který by řešil otázku snížení spotřeby energie. Technik by samozřejmě úspory hledal ve zvýšeném využívání moderních a mnohem účinnějších způsobech osvětlení, například LED diodami, ne tak biolog a už vůbec ne molekulární genetik. Ti se pustili naprosto odlišnou cestou.

Vzali si příklad z jiných ve světě uskutečněných prací a šli cestou využití metod genové manipulace. Vypůjčili si gen kódující svítící bílkovinu a zabudovali ho do genomu skotu. Na tom by nebylo nic až tak divného, vždyť před nimi už se podobná „operace“ povedla u spousty jiných živočišných druhů. Tak už byly vytvořeny svítící akvarijní rybky, zebřičky (Danio rerio), ale i myši a další živočichové. (Psal o tom Jaroslav Petr například v článku: Fluorescence klíčového mořského organismu.)

Revoluční přínos českých vědců spočívá v tom, že si uvědomili, že pro šetření energií je nutné i to, aby osvětlení šlo vypínat a zhasínat. Ovšem oni nejen, že si to uvědomili, ale dokázali celý problém šetření s energií na osvětlení dojených krav vyřešit. Povedlo se jim ovládání svítícího proteinu napojit na fyziologický proces spouštění mléka, který je v organismu všech laktujících samic řízen hormonem oxytocinem. Takže, pokud jde kráva na dojírnu, spouští se celá řada fyziologických dějů, na jejichž konci je vyplavení oxytocinu, který vede ke spouštění mléka, ale u krávy vybavené genem pro syntézu svítící bílkoviny zároveň krásně rozsvítí kravské vemeno, a to tak intenzivně, že je možno osvětlení v dojírně redukovat na třetinu.

Když o nových kravách „prosákly“ ven první informace, které se dozvěděli kapitáni zemědělské prvovýroby, tak ti ihned projevili obrovský zájem takové krávy mít i ve svých stádech. Nic ale nejde tak rychle, jak by se mohlo na první pohled zdát, a i když někteří nedočkaví chovatelé, kteří připravují přestavby mléčných farem, nechávají narychlo předělávat projekty a osvětlení dojíren dimenzují na naprosto jinou úroveň, než dosud odborníci na technologie chovu dojeného skotu doporučovali, tak ještě musí proběhnout patentové řízení, ale hlavně schválení GMO krav pro provozní použití příslušnými orgány EU. Zde se ukazuje nejednotnost pohledu jednotlivých států na novinku. Nejedna vláda, která je pod silným tlakem farmářské lobby, už ústy svého mluvčího prohlásila, že v žádném případě něco podobného, co by zakládalo výraznou konkurenční výhodu českých chovatelů, nepřipustí. A tak nás nejspíš ještě čeká veliký boj v Evropském parlamentě. Škoda, že objev nepřišel dříve, když jsme Evropské unii předsedali.

využití bioplynu
Jednou ze slepých cest je využití bioplynu od krav na energetické účely. Možnou nebezpečnost této technologie ukazuje snímek. Stačí odhozený nedopalek a neštěstí je na cestě.
Další možnost úspor

Před výzkumníky je tedy patentové řízení a schvalování, ale oni neusnuli na vavřínech a dále se neúnavně vrhají do nové práce, která přinese další výsledky, tolik očekávané našimi chovateli. Poté co se ozvaly skeptické hlasy, že ani úspora vyvolaná zavedením nových svítících krav nemůže srazit náklady tak, aby výroba mléka mohla být rentabilní za současného stavu nákupních cen mléka, se vědci dychtivě pustili do dalšího výzkumu vedoucího k ještě větším úsporám energie při výrobě mléka. Zjistili, že mnoho energie je při dojení spotřebováváno elektromotory pohánějící vývěvy dojicích zařízení. Po konzultaci s techniky z Výzkumného ústavu otáčivých strojů, kteří biologům vysvětlili, že účinnost přeměny elektrické energie na mechanickou otáčivou je natolik vysoká, že se nedá očekávat dosažení nějakých výrazných úspor, stanovili nový směr postupu.

Vedlo je to k rozhodnutí: pokud nemohou být motory účinnější a tedy i úspornější, tak musí být energie pro ně levnější. Tak vědci z Výzkumného ústavu živočišné produkce povzbuzeni předchozím objevem krávy se svítícím vemenem obrátili pozornost k biologickému způsobu získávání elektrické energie. Inspirovali se způsobem, kterým generuje elektrickou energii například elektrický úhoř nebo parejnok. Tito živočichové jsou vybaveni zvláštní tkání, která dokáže pohybem generovat elektrický náboj. Proč něco takového nevyužít u krav, které se beztak celý den ohánějí ocasem a jediným nepříliš účinným efektem tohoto konání je plašení obtížného hmyzu. Proč by při tom zároveň nemohly vytvořit dostatek elektrické energie potřebné k jejich podojení. Stačí, přece aby po stranách ocasu měly dostatek tkáně potřebné k výrobě elektřiny.

To je ten potřebný směr, který si dnešní doba žádá. Když architekti mohou stavět pasivní domy, které vyrábějí dostatek energie pro své fungování, proč by naši zemědělci nemohli mít moderní výrobní prostředky na úrovni doby - krávy které si vyrobí energii na své podojení. A to je další smělá výzva pro český výzkum, který dokáže pomoci praxi překonat krizovou situaci na trhu s mlékem.

Jak k tomu poznamenal jeden nejmenovaný (ale dobře informovaný) funkcionář Českého svazu chovatelů kombinovaného skotu: „Vždycky jsem říkal, že ve vyváženém šlechtění kombinovaného skotu je ekonomika. Čím je skot kombinovanější, tím lépe. Žádné jednostranné užitkové zaměření na mléko, které dnes už beztak prosazují jen zpátečníci. Právě naopak! Ale dnes už ani „maso-mléko“ nestačí – doba si žádá kombinovanou užitkovost „maso-mléko-světlo-elektřina.“


Autor: Ota Beran
© 2010

Datum zveřejnění: 1. dubna 2010


Zpět na domovskou stránku
TOPlist